Baby steps (YulSic) – part 1.

30. června 2013 v 12:46 | JDC
Odvážil jsem se napsat svou první fanfikci na SNSD, a jak jinak, než yuri. A na který pár? Na YulSic, můj nejoblíbenější SNSD páring. Sem na blog hážu jen část z povídky. Dole pod ukázkou najdete odkaz na celou povídku. Tak si to užjte ^^

Baby Steps

Part 1




Yuri seděla na okně a pročítala se jakousi knihu. Na její tvář něžně dopadaly paprsky zapadajícího slunce přesně pod tím úhlem, pod kterým jí to nejvíc sluší. Okno bylo otevřené dokořán, takže se občas zvedl průvan, ve kterém jemně vlály její tmavé vlasy, jen tak lehce a líně se pohupovaly ve větru. V místnosti, ve které přebývala, bylo hrobové ticho, takže když dívka otočila stránku, rozléhalo se to celou místností. Vítr jí něžně hladil po tvářích a občas rozházel stránky knížky, kterou tak zaujatě četla. V některých pasážích měla pootevřenou pusu, nasadila buď napjatý nebo překvapený výraz ve tváři, nebo se mile usmála. Občas malinko vyplázla jazyk, olízla si prsty a otočila stránku.
Místnost byla prázdná, jediné, co v ní pobývalo, byla ona a svit zapadajícího slunce, ve kterém dívka zářila.
Jak byla zaneprázdněna čtením, vůbec nevnímala okolí, takže ani nezpozorovala, že do místnosti někdo vešel. Osoba se tiše blížila k nevnímající a zaneprázdněné Yuri a chytla jí za rameno. Trošku se lekla, až slabě, ale ne zase tak moc potichu, vypískla.
"Kde ses tu vzala?" zeptala se Yuri Jessiky, která se za ní najednou zjevila.
"Přišla jsem dveřmi," odpověděla a zasmála se. Sundala ruku z jejího ramene, zkousla si spodní ret a pak se odvážila zeptat: "Tak jak se ti líbí v tvém novém bytě? Koukám, že ještě vůbec nemáš vybaleno. Chodba v předsíni plná krámů a všechny pokoje prázdné bez nábytku, jen holé stěny."
Yuri nějak nenacházela slova, která by Jessice odpověděla. Tedy ona je věděla, jen si nebyla jistá svou odpovědí, ale nakonec se přemohla: "No, nějak se tu nemohu zabydlet. Stýská se mi po mém starém bytě."
"Po tom, který jsi sdílela s Yoonou, která ti nakonec utekla?" zeptala se. Yuri se na ní podívala trošku zlým pohledem, takže Jess bylo jasné, že se o tom nechce moc bavit. Teď se jí snažila udobřit si jí.
"Dobře, nebudu tedy o ní mluvit. Promiň," omluvila se a pohladila ji po tváři. Yuri se uculila, ale pak zase nasadila smutný zledovatělý výraz. Zase se začetla do knížky a rozhodla se Jessiku ignorovat.
"Proč pořád čteš ty přesladký romány?" zeptala se jí. To ticho jí přišlo trapné a trochu jí vadilo, že jí Yuri ignoruje. Stejně ale mlčela, nenamáhala se odpovědět, ale když do ní Jessika neustále hučela, nakonec se přemohla.
"Řekla mi, že jsem jediná v jejím životě, ale pak… pak prostě utekla s tou čubkou!" pověděla a bylo vidět, že se jí z očí začínají kutálet kulaté průhledné perly.
"Ale no ták!" utěšovala jí Jessika, "nemysli na ní. A nečti tyhle knížky, jen tě to víc rozrušuje." Sebere jí knížku, zaklapne a položí někam stranou. Potom si Yuri tiskla k sobě v lehkém objetí, aby jí utišila. Yuri chytla oběma rukama její boky, ale v tu chvíli se převážila, slítla z okna, porazila Jessiku a skončila přímo na ní. Jess se tahle poloha docela zamlouvala a lehce chytla Yuri za zadek, nenápadně, aby to nepoznala. Tolik po ní Jess toužila, vždycky jí chtěla. Když jí viděla s Yoonou, rvalo jí to srdce. Byla ráda, že je Yuri šťastná, ale nikdy se nechtěla vzdát té myšlenky, že jednou bude s ní. Horší ale pro ni bylo, když Yuri musela snášet smutek jako teď. To rvalo srdce i Jessice.

>> Pokračování <<

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama